Jste zde:
- Tipy
  - Kultura
    - Muzea

Výsvava v Národním muzeu v Praze, Poklady Moravy – příběh jedné historické země

04.01.2011 12:53

Morava odkrývá tajemství svých depozitářů. Jednu z největších výstav Moravské zemské muzeum připravilo v nové budově NM (bývalá budova Federálního shromáždění) na Václavském náměstí v Praze. Výstavu – kromě výtvarných doplňků (autorem architektonického návrhu je akademický architekt Daniel Dvořák) – tvoří i více než 2300 exponátů, ve velké většině originálů, které představí návštěvníkům život na Moravě od pravěku (sbírkové předměty stáří až 800.000 let), přes středověk až po novověké dějiny.

POKLADY MORAVY

Dopravit takové množství předmětů do Prahy není vůbec jednoduché. Na přepravu depozitních předmětů se vztahují velice přísná opatření, ke kterým se často přidává i rozměrnost artefaktů. Posledním větším oříškem bude transport největších exponátů. Příští týden (pondělí 6. září) bude přepravce specializovaný na mezinárodní dopravu uměleckých předmětů nakládat z depozitářů MZM unikání Kautského oponu (rozměry 5,5 x 8m), dále pak Pamětní knihu z Výstavy soudobé kultury z roku 1928, která váží více než 150 kg (její vznik inicioval Jiří Mahen) a keramický model DNA (Moravské zemské muzeum je jedinou dodnes kontinuálně fungující institucí na světě, na jejímž rozvoji a badatelském programu se aktivně podílel světově proslulý zakladatel genetiky J. G. Mendel). Model bude nutné vést upevněný ve speciální kleci zavěšený ve svislé poloze (výška exponátu 2,5 m).

Prezentace Jihomoravského kraje

Součástí výstavy jsou i měsíce jednotlivých moravských krajů. Prvním představujícím se krajem bude Jižní Morava, která hodlá speciální expozicí nazvanou JIHOMORAVSKÝ KRAJ – POKLADY – TRADICE – INSPIRACE ukázat alespoň několik věcí, které nejsou notoricky známé, ale přece jenom patří neoddělitelně k minulosti, současnosti i budoucnosti kraje.
Plánovaný archeopark Pavlov, z jehož území pocházejí unikátní nálezy z období paleolitu, doby lovců mamutů nebo slovanské hradiště v Mikulčicích, centrum Velkomoravské říše, kde si v roce 2013 připomeneme 1150 let od příchodů slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Vzpomenut bude i pobyt římských legií nedaleko Mušova, stejně jako národní kulturní památka Světelský oltář – mimořádné pozdně gotické řezbářské dílo pocházející z Podunají a zdobící dnes kostel sv. Barbory v Adamově. Památník Mohyla míru byl postavený na památku vojáků padlých v bitvě u Slavkova, zároveň je i prvním válečným památníkem nesoucím mírové poselství. Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě u Brna otevřel veřejnosti prostory nejstaršího kláštera na Moravě a umožnil tak na místě prezentovat největší klášterní knihovnu s 65 tisíci svazky, devíti sty rukopisy a prvotisky.
Většina návštěvníků bude mít poprvé možnost uvidět skvosty největší: archeologické nálezy dokumentující pobyt Římanů na území jižní Moravy, knížecí korunu, meč moravského hejtmana, bleskosvod Prokopa Diviše ale také insignie Masarykovy univerzity a jezdeckou uniformu T. G. Masaryka.
Záměrně jsou volena místa a věci jen útržkovitě, protože bohatství kraje je nejen v historii, slovesnosti, ale především v umu a vědění jeho obyvatel. Jihomoravský kraj chce touto prezentací pozvat návštěvníky k bližšímu poznávání všech oblastí svého života.

Prezentace Jihomoravského kraje prostřednictvím unikátních exponátů nenásilně uvede i celou výstavu. Moravské zemské muzeum představí v Praze zcela unikátní sbírkové předměty z paleolitu dokladující první pobyt lidí na Moravě již před 1 milionem let. Neolit představí kulturu s lineární a moravskou malovanou keramikou s jedinečným souborem „Venuší“. Následuje doba bronzová s urbánní kulturou a také dobou popelnicových polí. Pro moravskou historii je zcela výjimečná doba laténska, římská a stěhování národů. Svědčí o tom objev hrobu germánského krále (nejbohatší nález svého druhu v Evropě), stejně tak hrobu velmože (pravděpodobně jednoho z barbarských králů).

Z Velké Moravy doby Slovanů se ve výstavě představí Veligrad, který je v kronikách a legendách českého národa uváděn jako sídlo knížete a krále Svatopluka a arcibiskupa Metoděje, tedy hlaví město Velké Moravy. Řada předmětů provede návštěvníka životem nejstarších Slovanů, představí život knížat a velmožů, ale i řemeslníků a bojovníků a také prvních křesťanů. Přes středověk, který zachycuje období románské a gotické na Moravě, jeho architekturu, mincovnictví, významné krále a panovníky a specifika husitství na Moravě, přejde historie Moravy k novověku. V tomto období je Morava skutečně zemí rozvíjející se vědy a kultury. Připomíná významná období Moravy z doby renesance, baroka, osvícenství, ale také literaturu, hudbu a divadlo na Moravě v 19. a 20. století.

Autoři jednotlivých scénářů, vědečtí pracovníci odborných oddělení Moravského zemského muzea, připravili výstavu tak, aby se v Praze představily skutečné unikáty, které nemají mimo Moravu obdoby.

Výstava bude přístupná v nové budově Národního muzea od 21. září 2010 do 6. července 2011 každý den. Více informací na www.pokladymoravy.cz, nebo na www.mzm.cz

Autor: TZ: Národní muzeum

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Buďte první kdo okomentuje tento tip

Hodnocení: Výstava je obsahově opravdu zajímavá. Především první část o nejstarší historii Moravy od paleolitu po středověk ukazuje na obrovský exhibiční potenciál tématu a dostatek jedinečného materiálu. Výstavu jistě nelze srovnávat se současnou expoziční špičkou (multimédia, interaktivnost, možnost ex-post se vrátit k vybraným tématům,... na to se jistě můžeme těšit do stálých sbírek po rekonstrukci "staré" budovy), ale za 100 Kč vstupného mohu výstavu jednoznačně doporučit. Také dětský koutek potěšil. Současně se ale návštěvník musí připravit na několik zvláštností (typické pro NM resp. české výstavnictví), jejichž náprava by NM nic nebo skoro nic nestála, a návštěvník by odcházel výrazně spokojenější. 1) Nejasné nasměrování k začátku výstavy (již od vstupu by mělo být vždy jasné, kam jít) a problematická orientace v samotné výstavě, kdy při běžném procházení návštěvník nutně přeskakuje časovou osu (popis vs. exponáty). Barevné oddíly pomáhají pouze částečně a hlavně je člověk pochopí až po určité době. 2) Hlasitý a dlouhý soukromý telefonický hovor ostrahy do ztichlé výstavní prostory. 3) Odlepené a volně visící těsnění vitrín; 3 orientační plánky Velihardu se vzájemně nekorespondujícím značením jeho částí. 4) Vzhledem k zajímavému tématu relativně neatraktivní doprovodná publikace, která při prolistování svými táhlými texty (v nepoměru ke grafice) odrazuje od koupě, navíc umístěná v nejzazším koutě na plastikovém stojanu, z kterého ji prakticky nelze vyrvat. Poučení je jasné. Výstava nekončí jejím otevřením, ale s posledním návštěvníkem. Mám pocit, že na něm Národnímu muzeu zas tak moc nezáleži...; Antonín Zlámal; 09.01.2011 16:51