Kronika trojánská - výstava v galerii Klementinum, Praha 12. března - 30. května 2010

12.03.2010 20:28

Záhada kroniky trojánské. Počátek českého knihtisku. První tisky z první tiskařské dílny v Čechách: Galerie Klementinum, 12. března - 30. května 2010. Návštěvníci výstavy se mohou těšit, kromě jiného, na sedm cimélií české typografie - sedm známých tisků, z první tiskařské dílny v Čechách, činné asi od roku 1476 v západočeské Plzni. Šest z nich má ve svých fondech Národní knihovna ČR, sedmý unikát vlastní Strahovská knihovna premonstrátů.

Šest z nich má ve svých fondech Národní knihovna ČR, sedmý unikát vlastní Strahovská knihovna premonstrátů. Tři tisky jsou latinské, zbylé čtyři české. Budou vystaveny ve dvou trezorových místnostech, vybudovaných v roce 2007 u příležitosti zapůjčení Codexu gigas ze Švédska. V minulém století je všechny najednou mohla česká veřejnost vidět pouze dvakrát, naposledy v roce 1976.

Expozice si neklade za cíl sledovat vývoj našich nejstarších oficín, představuje návštěvníkům, z různých úhlů pohledu, historii uvedení knihtisku do českých zemí a snaží se objasnit, v éře elektronických médií, některé podstatné změny, které knihtisk přinesl lidem na sklonku středověku.

Úvodní část výstavy ukáže předstupeň této nové metody – tisk jednolistových xylografických obrázků, přiblíží vlastní technologii Gutenbergova vynálezu tisku pohyblivými literami i s důsledky, které záhy knihtisk přinesl ve výrobě knih i v mediální komunikaci, včetně jeho rozšíření z Německa do dalších evropských zemí. Z fondů NK ČR bude vedle všech tří Gutenbergových tisků/fragmentů, chovaných dnes na našem území, prezentován výběr z unikátní a vizuálně atraktivní kolekce kolorovaných dřevořezových jednolistů Gutenbergovy doby i rarissima, tvořená některými nejstaršími tisky, vydanými v jednotlivých evropských zemích. Navazující oddíl představí město Plzeň, kolébku českého knihtisku a její často dramatický vývoj v 15. století.

Návštěvníci spatří vůbec poprvé vystavený tzv. Odpustkový list, vydaný za účelem shromáždění prostředků na boj proti Turkům a obranu Kypru, který v Mohuči vysadil Johann Gutenberg v r.1454.

Záhada Kroniky trojánské

V rámci výstavy se návštěvník pomyslně vydává rozplétat záhadu Kroniky trojánské, jež je nejznámějším z nejstarší skupiny českých tisků. Je s ní spojen boj v mnohém podobný zápolení o pravost Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Od konce 18. století se v české knihovědě vedou spory, zda nejstarším domácím tiskem je Trojánská kronika, na jejímž konci je letopočet 1468 (Plzeň by v tom případě byla asi osmým místem, kam se Gutenbergův vynález dostal), anebo jsou jím až latinská Statuta Arnošta z Pardubic, s nezpochybnitelným vročením 1476.

Uvedení knihtisku do našich zemí v roce 1468 silně hájila generace národního obrození i nemalá část badatelů 20. století. Věrohodně ho vyvrátila Emma Urbánková, když prokázala, že sazeč letopočet jen mechanicky převzal z rukopisné předlohy, dodnes dochované v Knihovně Národního muzea. Její závěry potvrzuje nově provedená datace těchto tisků pomocí vodoznaků v papírech: Plzeňská tiskárna nejprve ve 2. polovině 70. let 15. stol. vydala tři latinské tituly pro potřeby katolické církve, teprve v 80. letech se přeorientovala na jazykově českého, laického čtenáře a vydala celkem čtyři tituly, mezi nimi právě i oblíbené pověsti z trójských válek.

Důvodem, proč byla první tiskárna zřízena v Plzni, se zdá být tehdejší společensko-politická situace. Plzeň představovala v husitských Čechách 15. stol. ryze katolické město, několikrát bezúspěšně obléhané husitskými vojsky. Katolické duchovenstvo zřejmě iniciovalo vznik tiskárny. Samotná volba titulu, který se stal jedním z prvních tisků (Kronika trojánská), nabízí vysvětlení i jistou paralelu, kterou mohla dobová šlechta i měšťanstvo chápat mezi několikerým obléháním Plzně v dobách husitských válek, z nichž nejdelší trvalo téměř rok a líčením příběhů z obléhání bájné Tróje.

Podoba našich nejstarších tisků v mnohém kopírovala soudobé české rukopisy a byla dosti odlišná od vzhledu mladších tištěných knih. I když se asi nadobro musíme rozloučit s mýtem, že jsme byli prakticky druhým národem, který poznal taje nového vynálezu, přesto je práce prvního českého typografa, jehož jméno dodnes s jistotou neznáme, i v evropském kontextu v mnoha ohledech zajímavá a zaslouží si představení širší veřejnosti.

Barbora Stýblová
Tisková mluvčí NK ČR
barbora.styblova@nkp.cz
tel: 737063612

O výstavě:

ZÁHADA KRONIKY TROJÁNSKÉ. POČÁTEK ČESKÉHO KIHTISKU.

Národní knihovna ČR - Galerie Klementinum

12. března – 30. května 2010
Otevřeno úterý – neděle 11:00 – 18:00 hod.

Vstupné: dospělí 60 Kč, senioři, studenti a děti 10 - 15 let 40 Kč, skupina 10ti a více osob / 1 osoba 40 Kč; děti do 10 let zdarma.

 

Autor: TZ Národní knihovna ČR

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Přidejte svůj komentář k tipu - váš názor nás zajímá

 

Tipy čtenářů

Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip

Nástroje

Odebírejte naše RSS RSS kanál

Dnes je 26.04.2024

Svátek má Oto

Citát pro dnešní den

Abys mohl vidět duhu, musí napřed přijít déšť.

Komerční sdělení

Získejte novou profesi !

Nabízíme poslední volná místa v masérském kurzu


www.sweb.cz

Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru

2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz