28.07.2009 18:45
Na svých prázdninových cestách jsme zamířili na jižní Moravu a byli jsme zvědavi na hrady a zámky tohoto kraje. Volba padla na hrad Pernštejn, jeden z nejkrásnějších hradů u nás, který si dodnes zachoval svou pozdně gotickou až renesanční podobu přesně tak, jak vypadal v 16. století, kdy byl dostavěn.
Tyčí se nad soutokem řeky Svratky a Nedvědičky v místech, kde bývala jen divočina, lesy plné medvědů, vlků a zubrů.
Ostatně – proč mají páni z Pernštejna ve znaku zubří hlavu? Pověst vypráví o uhlíři jménem Věňava, který chytil živého zubra a dovedl ho až do Brna před krále. Ten ho za jeho statečnost odměnil svobodou a kouskem země a poté, co statečný uhlíř zubrovi setnul hlavu, ještě i erbem se zubří hlavou. Na místě uhlířovy chalupy pak časem vyrostl hrad.
Historický původ rodu Pernštejnů i jejich hradu je neznámý, začal vznikat někdy ve 13. století a největšího rozkvětu dosáhl na přelomu 15. a 16. století. Hrad nebyl nikdy dobyt, přestože nemá vlastní zdroj vody. Byl však vystaven tak pevně a důmyslně, že odolal všem útokům. Těžko se dobývá hrad, do kterého je přístup po úzkém schodišti, kam se rytíř v brnění vejde jen stěží a navíc má na pravotočivém schodišti volnou jen levou ruku. A když rytíř přece jen překonal obránce a dosáhl vrcholu schodiště, musel po dvojitém schodu projít nízkým vchodem. Zkuste si to – zaručeně do takového průchodu strčíte napřed hlavu. Vy o ni ovšem na rozdíl od dobyvatelů hradu nepřijdete.Nejhorší následky pro hrad mělo obléhání hradu Švédy v roce 1645, kterým se podařilo poškodit věže. Na hradě je mnoho zajímavostí, Rytířský sál, věž Barborka, Černá brána, ochozy, arkýře, hradní kaple s překrásnými malbami. Na hradě se točila pohádka Jak se budí princezny a pohádka Ludvíka Ráži Sedmero krkavců.
Už se Vaše děti nudí? Nebojte se, hrad jako je Pernštejn provází i mnoho pověstí a strašidel. Můžete si vybrat.
Když se začal stavět hrad Pernštejn, šel kolem pocestný. Chvíli pozoroval úsilí stavitelů, kteří na vysoké skále budovali hrad a pak prohlásil, že nevěří, že se dílo podaří. Stavitelé však tvrdili, že nestaví z jeho víry, ale z kamene. Pocestný zarazil svou hůl do země a prohlásil, že uvěří, až se hůl zazelená. Stejně tak, jak rostl hrad, zelenala se a rostla i hůl, až z ní vyrostl mohutný tis. Od té doby se říká, že život tisu je tajemně spojen s osudem hradu. Jednou bouře ulomila špici stromu a v té samé době se zřítila klenba v hradní síni. Hradní páni se proto o tis starali a dali kolem něj postavit dřevěný plot.
Hrad Pernštejn má i svou Bílou paní, dokonce dvě. První pověst vypráví o komorné, která se neustále parádila před zrcadlem a zanedbávala své povinnosti. Dokonce nechodila ani na mši. Když ji šel starý mnich hledat, vysmála se mu a to ho rozzlobilo natolik, že ji proklel. Od té doby prý bloudí chodbami Pernštejna jako Bílá paní. Dávejte si na hradě pozor i na zrcadla, podle této pověsti jsou prokletá a která dívka či žena se do nich zadívá, ztratí do roka všechnu krásu.
Další Bílou paní má být statečná dcera hradního pána, která otci pomáhala hrad bránit. Když však porušila příměří, které její otec s dobyvateli sjednal, v hněvu ji zabil. Chodbami se dlouho procházel přízrak dívčí postavy, který byl naposledy viděn těsně před smrtí posledního potomka z rodu Pernštejnů.
Hrad Pernštejn skrývá i další tajemství – zazděný kámen se záhadným nápisem, výklenky, o kterých se povídá, že je za nimi ukryt poklad..
Ale především je to nádherný a nedobytný hrad. Při jeho návštěvě jsme si znovu uvědomili, že jako národ máme být na co hrdí, že naše historie stojí za poznávání i zapamatování, že svým dětem máme pořád co ukazovat i vyprávět.
Autor: Iva Kočová
Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip
Svátek má Emílie
Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru
2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz