Jste zde:
- Tipy
  - Cestování
    - Výlety

Tip na výlet – Jičín

06.08.2009 08:11

Jako poctu nestorovi českých spisovatelů Josefu Štefanu Kubínovi (dožil se 101 roků a prý když mu bylo 100 let si poprvé koupil sáňky…) jsme začali v říjnu 1990 vymýšlet v Jičíně kulturní festival.

Při hodnocení víkendové akce zvané Kubínův Jičín jsme 6. listopadu 1990 v zasedačcce ONV Jičín rozhodli ustavit festival jako pohádkový s názvem Jičín- město pohádky.

29. 7. 1991 jsme proto založili pohádkovou nadaci, která chtěla mj. „probudit a oživit duchovní hodnoty, humanitní cíle, postavit je do světla svobodného rozvoje se zvláštním zřetelem na rozvoj osobnosti dětí a mládeže, a to i dětí tělesně postižených. Vyjádřit naši vůli i schopnosti ke vzájemné i mezinárodní spolupráci v perspektivě sjednocené Evropy, do níž je nutno vstupovat rozvíjením nejlepších tradic historického národa střední Evropy“.

Jako hlavní činnost zmíněné Nadace celookresního kulturního festivalu Jičín- město pohádky jsme si předsevzali:
každoroční pořádání celookresního kulturního festivalu Jičín- město pohádky,
zvláštní zřetel k mentální stimulaci zdravotně postižených dětí,
výchovu k ekologickému myšlení (m.j. i ekologie dětské duše),
spolupráci s obdobnými kulturními institucemi, zabývajícími se pohádkou, a veškerými asociacemi takového kulturního zaměření v zahraničí

Velkou důležitost pro popularizaci festivalu měly tiskovky, které jsme díky dobré spolupráci se spolkem Jičín v Praze pořádali v hlavním městě a později i v Hradci Králové. Na první z nich přišli herec a patriot Jičína Zdeněk Řehoř a spisovatel Vladimír Škutina, který byl za totality „prezidentovým vězněm" v blízkých Valdicích. Vladimír Škutina pak v Lidových novinách uveřejnil sloupek „Jičínští nechtějí Rumcajsland", ukazující na to, že pořadatelé pohádkového festivalu se nechtějí opírat pouze o nespornou popularitu Rumcajse, ale také o regionální pohádkové veličiny jako zmiňovaný J. Š. Kubín, K. J. Erben nebo L. Mašínová a další.

Obě osobnosti z tiskovky také byly velkými oporami prvního festivalového ročníku, stejně jako zpěvák Jaroslav Hutka, folklorní soubory,vernisáže dětských knih a loutek, jízdy s koníkem do pohádky, cesty pohádkovým lesem, písničky a divadla, karneval a diskotéka.

Také jazykové minisympozium o pohádce, výstava soch, večer pohádkových oper, filmy pro děti, výtvarné projevy dětí pod vedením manželů Lhotákových a ovšem nezapomenutelný Radek Pilař a další. Ani se nechce věřit, že nepočetná parta většinou učitelů dala všechno tak krásně dohromady, předznamenala charakteristikami jednotlivé dny z pohádkového týdne- a stačila přemluvit i počasí, starostu Ing. Matějku (výborného ochotnického herce) – a celou řadu dětí, lidiček, kmetů a tydlitátů ke spolupráci.

Po ročníku předzamenaném oním Bylo- nebylo, následoval ročník s názvem Ráj srdce a dny označené a naplněné díly Komenského, pak Hutkovo „…K čemu tam ta slunečnice je?“, dále Zvony a zvonky, Za sedmero horami a sedmero řekami, Holduj tanci, pohybu, Hlavně nesmí býti smutno (to už pod patronací České komise UNESCO), dále jsme manifestovali, že Máme rádi zvířata, poselství KNIHA bylo už pod patronací Ministerstva školství ČR a jubilejní ročník Pohádky odjinud byl pod patronací Ministerstva kultury.

Také každý další ročník měl(a jistě bude mít) svou charakteristiku, názvy jednotlivých dní a hlavně své obecenstvo, tisíce návštěvníků, dětí i dospělých. Pořadatelé se vždy snažili a jistě budou snažit dál, aby ti lidé, děti a kmeti se dočkali onoho Kubínovského „Buďte blaženi".
- Jaroslav Veselý –