Jste zde:
- Tipy
  - Kultura
    - Divadla

Divadlo Na zábradlí, premiéra - Dorota Masłowska, Dva chudáci Rumuni, co mluvěj polsky v angličtině s českými titulky

25.05.2010 09:03

Prostý příběh o klukovi a holce, kteří nevěděli co dělat se svým časem, anebo čas nevěděl co s nimi. Divadlo Na zábradlí uvede 3. června 2010 českou premiéru hry současné polské autorky Doroty Masłowské A Couple of Poor Polish-Speaking Romanians in English with Czech Subtitles / Dva chudáci Rumuni, co mluvěj polsky v angličtině s českými titulky.

Dorota Masłowska, Dva chudáci Rumuni, co mluvěj polsky v angličtině s českými titulky

Poslední premiéra letošní sezóny je pro DNz unikátní hned v několika ohledech. V hlavní roli se poprvé na divadelním jevišti představí mladý talentovaný herec Jiří Mádl (Děti noci, Rafťáci), pro kterého je účinkování v Divadle Na zábradlí velkou výzvou. Nejen, že se jedná o první uvedení hry Doroty Masłowské u Česku, ale představení je také nastudováno v angličtině s kompletními českými titulky, a bude tak přístupné i početné menšině cizinců žijících v Praze.

Co pro Jiřího Mádla, znamená zkoušet právě v Divadle Na zábradlí?: „Já mám od patnácti let zakódováno, že Divadlo Na zábradlí je něco jako Slavie nebo Sparta ve fotbale. Výzva to tedy pro mě určité je.“ I přes respekt, který k „divadelním prknům“ tento mladý herec pociťuje, není pro něj přechod od filmového herectví problémem. „Rozdíl v tom určitě je, ale ne tolik jak mi všichni říkali. Divadlo je svobodnější a vetší prostor, takže člověk musí přidat na hlase i na gestech, ale pořád je to herectví. A kamera je taky k hercům o něco nemilosrdnější.“ říká s úsměvem.

Hru Doroty Masłowské podle anglického překladu Lisy Goldman a Paula Siretta upravil režisér David Peimer. Ten o tomto unikátní představení říká: „Projekt vznikl po vzájemných debatách s DNz. Divadlo Na zábradlí je jedním z mála pražských divadel, které se nebojí umělecky riskovat a snaží se pracovat s moderními trendy. Vícejazyčnost přináší také ojedinělý zážitek jak pro herce, tak i pro diváky. Také jsme nuceni vyprávět příběh jinými prostředky než jen jazykem samotným. Je to vzrušující výzva, která tak jde až ke kořenům samotného divadla.“

Alkoholem a drogami posilnění Džina a Parcha vyrážejí z večírku stopovat napříč Polskem. Na benzínové pumpě, na dálnici, na opuštěné silnici anebo v hlubokém polském lese se odehrává příběh jednoho večera, který začal kostýmní párty. Džina s Parchou se chovají, jako kdyby život trval jen tuhle jedinou noc. Mohou být kýmkoli, mohou dělat cokoli. S postupující střízlivostí se ale začíná vracet realita. Džina má od včerejška ve školce dítě, Parcha musí být v osm ráno na natáčení seriálu, navzájem se vlastně neznají a vůbec už nechtějí být na tomhle tripu spolu. Nemají peníze, telefon a jsou ztraceni kdesi uprostřed Polska. Jejich převlečení za cikány, které jim ještě před pár hodinami dávalo svobodu a možnost výborně se bavit, jim je teď na obtíž. Potkávají totiž samé xenofoby, maloměšťáky, alkoholiky a paranoiky.

Masłowská tuto hru napsala ve dvaadvaceti letech. Říká, že její nápad vychází z osobní zkušenosti při autostopu napříč Polskem, ze které si pamatovala jen cedule benzínových stanic, parkoviště s odhozenými plastovými obaly od jídla a kondomy. Z této vize místa a věcí na jedno použití, vzešla myšlenka nevázanosti, kterou přenesla na postavy. Kdo by nechtěl být někým jiným, žít jiný život? Když stopujeme, je to jízda na jedno použití, můžeme být kýmkoli. Problém nastane v tu chvíli, kdy potkáme lidi, kteří svůj život žijí, jako kdyby stopovali. To znamená bez kontextu, následků, či zodpovědnosti.

Rumunsko v této hře není jen země na jihu Evropy. Je to spíše symbol sociální beztíže, díky níž je možné téměř cokoli. Polsko je zde typickou postkomunistickou zemí, kterou Masłowská ostrým a sarkastickým pohledem kritizuje. V jejích očích je to směs komunistické paranoie a nenávisti ke všemu cizímu. Duchovní hodnoty jako je víra nebo vzdělání poničila média. Přetrvávající hodnotou nade vším je hodnota peněz. V neposlední řadě je tato hra hrou generační. Nejmladší generace je zde ukázána jako bezradná. V novodobé svobodě se chce bavit a odmítá frustrující závazek zodpovědnosti.

Dorota Maslowska (1983)
Jedna z nejznámějších a nejpřekládanějších autorek nejmladší polské spisovatelské generace, autorka románů Červená a bílá, Královnina šavle a dvou divadelních her Dva chudáci Rumuni, co uměj polsky a Mezi náma dobrý. Držitelka mnoha ocenění (Paszport Polityki, NIKE) a stipendistka DAAD v Berlíně (2009-2010). Podle knižního debutu Červená a bílá natočil film Xaver Žulawski.

David Peimer
Jihoafrický režisér a dramatik, absolvent Fulbrightova stipendia, vystudoval divadelní režii na Columbijské univerzitě v New Yorku. V Praze poprvé pracoval v roce 2003 jako jeden z hlavních tvůrců Srdce Pražského Quadriennale. Jeho hry se hrály v Jižní Africe a Anglii, režíroval desítky divadelních inscenací jiných autorů (například Shakespeare, Büchner, Pinter, Mamet a mnoho dalších). Učil na univerzitách v Johannesburgu, Londýně, Oxfordu, nyní přednáší mimo jiné na New York University v Praze a anglickém programu divadelní scénografie na pražské DAMU. Jeho zatím poslední hra Armed Response byla letos vydána knižně v New Yorku a v Londýně. V Praze žije dva roky.

Osoby a obsazení
Parcha Jiří Mádl
Džina Teresa Branna
Driver Peter Hosking
Bartender, Old man Jiří Ornest
Woman driver Marta Vítů
Halina, Policeman, Woman 2 Nicole Grisco
Wiecek Bruce Davidson
Anna Anna Vítková
Úprava z překladů Lisy Goldmanové a Paula Siretta David Peimer
Překlad do češtiny Barbora Gregorová
České titulky Lucie Ferenzová
Dramaturgie Lucie Ferenzová a Ivana Slámová
Scéna Martin Chocholoušek
Kostýmy Vladimíra Fomínová
Hudební výběr Jeff Fritz
Pohybová spolupráce Jindřiška Křivánková

Režie David Peimer
Premiéra 3. června 2010 v Divadle Na zábradlí
Repríza 15. června 2010

Alexandra Poláková
sasa@nazabradl.cz
tel: 222 868 870
gsm: 739 023 171
www.nazabradli.cz

Autor: TZ Divadlo Na zábradlí