Jste zde:
- Tipy
  - Kultura
    - Divadla

Divadlo Praha - Dejvické divadlo: Dennis Kelly, Debris 23.1.2010, Náš TIP

15.01.2010 08:10

Rodinná hra, ve které se věci vymkly z rukou. Před několika lety mi Debris přivezl z Anglie dramaturg Dan Přibyl. Trochu jsme kolem ní přešlapovali a až teď nastala její chvíle. Dal jsem ji číst Martě Issové a Václavu Neužilovi a oni mi dost brzo a docela vzrušeně odpověděli, že do toho půjdou, protože je to ‚divný‘," dodává režisér.

PREMIÉRA 16.01.2009

Hrají: Martha Issová a Václav Neužil
Překlad: Pavel Dominik, výprava: Jan Štěpánek, dramaturgická spolupráce: Karel František Tománek
Režie: Miroslav Krobot
Hra Dennise Kellyho Debris byla napsána v roce 2003 a svého autora proslavila v mnoha zemích, kde byla rovněž inscenována (Austrálie, Irsko, Rakousko, Německo). Jedná se o současný tragikomický příběh dvou sourozenců, který osciluje na hraně reality a fikce. Překlad anglické verze je dílem Pavla Dominika, který pro Dejvické divadlo přeložil už třetí titul.

Kontakty:

Dejvické divadlo o.p.s.,
Zelená 1084/15 a, Praha 6, 160 00,
Tel: 233 332 430,
e-mail: dejvickedivadlo@dejvickedivadlo.cz
www.dejvickedivadlo.cz

Zdroj: TZ Dejvické divadlo

rezenze:

...Dejvické divadlo si texty pečlivě volí, Debris si v kanceláři dramaturgie "poležela" několik let. "Vážím si dobře napsaných her, ale v Dejvickém divadle dáváme přednost takovým, které mají něco navíc nebo jim naopak něco chybí. Možná prvek chyby nebo naopak neschopnost rozumět výtečné autorské osobnosti. Takové hry mívají tajemství a dávají divadlu svobodu interpretace, což nás zajímá. Osobně poznám takovou hru podle toho, že si na ni aspoň jednou za čtrnáct dní vzpomenu, i když o ní zprvu vůbec jako o inscenaci neuvažuju. To je i případ Debris," říká režisér Miroslav Krobot.

"Před několika lety mi Debris přivezl z Anglie dramaturg Dan Přibyl. Trochu jsme kolem ní přešlapovali a až teď nastala její chvíle. Dal jsem ji číst Martě Issové a Václavu Neužilovi a oni mi dost brzo a docela vzrušeně odpověděli, že do toho půjdou, protože je to ‚divný‘," dodává režisér.
z článku Kateřiny Kočičkové(MF DNES) k premiéře hry Debris

...Kellyho Debris rozhodně není běžným psychologickým rodinným dramatem. A nejde o to, jestli mu někdo dá nálepku cool dramatiky, nebo černé grotesky. Hlavními hrdiny jsou dva teenageři, bratr a sestra Michael a Michelle. Jejich matka zemřela při porodu Michelle a otec alkoholik propadne představám o tom, že je Ježíš Kristus, a ukřižuje se v jejich obývacím pokoji. Děj ovšem není nijak podstatný.

Hra se skládá především z paralelních monologů, které sourozenci vyprávějí o situacích svého uzavřeného soukromého světa, z něhož vystupují díky své fantazii. Přehrávají je ve zvláštní směsici reality a fikce, do níž zasahují atributy současné mediální komunikace. Tu představuje především televize, kterou se ostatně inspiruje i otec, což má za následek tragický matčin konec. Televize s titulky Krobotovu inscenaci také otevírá, a i když ji Michael a Michelle konkrétně nesledují, je považována za nezbytnou k životu. Její neexistence však paradoxně osvobozuje, někdy až k smrti.

Kouzlo hry spočívá v neuchopitelnosti
Sourozenci si ovšem vytvářejí svou vlastní skutečnost, kterou předkládají s naprostou věrohodností. Podtrhuje ji i scénografie, ošuntělý, zvláštně nezabydlený prostor, kde se ohřívá jídlo v mikrovlnce a zároveň tu rostou velké houby. Ve vzájemných hrách, kde oba protagonisté představují jiné postavy, je reálná situace pojednána až bizarně.

I když scéna jejich únosu strýčkem Arrym znamená zásadní průlom, protože překračují hranice svého mikrosvěta, předvedou ji ve fantaskních kostýmech a za přítomnosti obří figuríny, která kouří. Definitivní zlom pak nastává, když Michael objeví „Debrise“. Mění se i jejich vztah, který se předtím kromě banálních domácnostních úkonů paradoxně zvýrazňoval jen v hravých variacích na Michellinu smrt z rukou Michaela.

I když oba dva vyprávějí o svých rodičích, jejichž činy jsou v jejich podání vlastně dětinské, s dospělým nadhledem, doopravdy dozrávají až po situaci s Debrisem. Nebo přesněji - dochází k jejich vnitřní emancipaci, k emocionální samostatnosti a osobní nezávislosti. I když text lze číst samozřejmě i jinak - právě v jeho neuchopitelnosti a nejednoznačnosti totiž spočívá jeho kouzlo.

Režisér Krobot si k jeho interpretaci vybral dva herce, kteří se v něm dovedou pohybovat autenticky, a přitom přesvědčit o naléhavosti sdělení. Martha Issová jako Michelle v sobě má nepředstíranou dětskost a zároveň vnitřní sílu, zatímco Michael Václava Neužila je introvertnější a trochu nadřazenější starší bratr s nadhledem.

Jana Paterová, Lidové noviny

Autor: zne