29.10.2009 11:09
Název výstavy Mimo zónu odkazuje na fakt, že mnozí autoři a autorky, zastoupení svými díly na výstavě (a ve stejnojmenné knize), tvořili mimo zónu oficiální kultury 70. a 80. let minulého století. 4. 11. 2009 - 31. 1. 2010 Langhans Galerie Praha
Josef Sudek z cyklu Labyrinty / from the Labyrintshs cykle 1948 - 1973/
Takřka mimo zónu veřejného zájmu se nacházely v době svého vzniku i jejich fotografie představené ve výběru Dušana Šimánka (*1948).
Subjektivní pohled fotografa a kurátora Dušana Šimánka na autory jemu blízké a spjaté s jeho pojetím vizuality se koncentruje na výtvarnou nefigurální tvorbu, zaměřenou na přímou a nemanipulovanou fotografii.
Čtrnáct souborů zde vystavuje 16 umělců: Josef Sudek, Jan Svoboda, Bohdan Holomíček, Marie Kratochvílová, Miroslav Machotka, Jiří Poláček, Vratislav Hůrka, Jaroslav Bárta, Bořivoj Hořínek, Dušan Šimánek, Iren Stehli, Daniela Horníčková a Ivan Lutterer, Štěpán Grygar, Lukáš Jasanský a Martin Polák.
Kurátor výstavy o své koncepci říká:
„Od začátku jsem myslel na přímou fotografii bez manipulace a konstrukce, v níž jde hlavně o subjektivní pohled fotografa určujícího podobu snímku pouze výřezem reality. Vedle toho ovlivňovalo můj výběr vědomí autorů o určitém konceptu, i když samotný pojem „konceptuální“ nebyl v 70. a 80. letech používán. Existovalo ovšem povědomí o uceleném myšlenkovém procesu, který autor ve své práci důsledně uplatňuje. Ve své době šlo o nové uchopení fotografické tvorby, které odlišovalo generaci nastupující v sedmdesátých letech od starších fotografů a také od oficiálně protežované amatérské fotografie. Myslím, že můžeme říct, že diskuzemi na toto téma se tříbilo pojetí konceptuální fotografie, jak ji chápeme dnes. A pak je zde ještě jeden aspekt, jenž mi je osobně blízký. Je jím užívání minimalistických forem. Opět sice nelze mluvit o minimalismu v pravém slova smyslu, ale spíše o omezení obrazové skladby na co nejnižší počet prvků“.
U příležitosti výstavy vychází česko-anglická publikace Mimo zónu / Outside, (128 stran, 71 stran čb. a bar. reprodukcí a 57 stran textů). Textová část obsahuje rozhovory s Dušanem Šimánkem (autor Jiří Ptáček )a teoretičkou Annou Fárovou (Pavel Vančát), esej Průvodce po pražských pamětihodných místech a událostech období normalizace kunsthistoričky Mileny Slavické, který evokuje neutěšenou a strnule nehybnou atmosféru oněch časů v životě české umělecké komunity. V úvaze Několik poznámek ke knize se teoretička fotografie Christine Frisinghelli, ředitelka rakouské kulturní instituce Camera Austria, zamýšlí nad proměnami fotografického média v posledních desetiletích, posunu hranic jeho umělecké recepce a specifikou představených fotografických prací. Kniha je doplněna medailony autorů.
Christine Frisinghelli ve svém textu uvádí: „...pro znovuotevření diskuse o práci jedné generace fotografů a uznání jejich hlavního přínosu pro fotografickou kulturu potřebujeme extrémně precizní a historií vybroušený slovník“.
Výstavou a knihou Mimo zónu si Langhans Galerie Praha klade za cíl přispět k této diskuzi a ukázat, že právě specifický a koncentrovaný pohled může v sobě skrývat šíři aspektů, jež umožňují nazírat na práce známých i pozapomenutých autorů v jiných souvislostech a tím odhalovat komplexnost fotografické tvorby.
Z předmluvy ke knize Mimo zónu
Dušana Šimánka jsem poznala v době studií na FAMU, vím o jeho oddanosti fotografii, a proto jsem ho před dvěma lety oslovila, aby tuto výstavu uspořádal. Zaujatý a svébytný pohled byl jakousi nepsanou podmínkou rodícího se projektu. Vybrané snímky měly být podřízeny jedinému kritériu, kterým měl být jeho názor a profesní zkušenost.
Výběr děl nachází ukotvení v osobnosti Josefa Sudka, snad jediné autority tehdejší doby s oficiálním statusem umělce-fotografa, jež mladé autory oslovoval svojí věrností fotografii, řemeslnou dokonalostí a soustředěnou prací na několika zvolených tématech. Další významný autor Jan Svoboda, s duší rozervaného básníka, nekompromisně minimalistickou ryzí tvorbou, dodnes zde i ve světě nedoceněný, byl osobností, jež zářila a inspirovala nemnoho zasvěcených.
Jana Svobodu s většinou zde představených fotografů spojuje fakt, že pracovali v tiché koncentraci, vesměs do šuplíku, téměř bez možnosti své práce oficiálně vystavit. Vzácné příležitosti prezentace, a tím pádem také konfrontace s jinými autory, poskytovaly např. výstavy pořádané teoretičkou Annou Fárovou na přelomu 70. a 80. let. Šimánek patří k jejím žákům a spolupracovníkům, a vědomě se hlásí k odkazu této Grande Dame české fotografie. Ve svém výběru Šimánek neusiluje o shrnující vhled do dějin české fotografie 70. a 80. let, ale naopak volí úzký okruh fotografů, jejichž díla jsou mu blízká. U fotografií ho zajímá idea = koncept, myšlenkové pozadí, které autoři sledovali, byť pojem koncept nebyl v té době ve zdejší teorii fotografie užívaný. Selekcí děl šestnácti autorů nabízí kurátor osobitou interpretaci vývoje výtvarné fotografie od klasika moderní fotografie Josefa Sudka až po koncepty Lukáše Jasanského a Martina Poláka.
S odstupem času, dvacet let od pádu komunismu, je zřejmé, že v izolaci tehdejší doby, odtržena od trendů světové tvorby se překvapivě zrodila fotografie formovaná nezávislou autorskou koncepcí.
Zuzana Meisnerová Wismer
Autor: zne
Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip
Svátek má Cecílie
Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru
2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz