Jste zde:
- Tipy
  - Kultura
    - Výstavy

Výstavy Praha - Tanec světla a stínu, Národní galerie v Praze, Veletržní palác

29.12.2009 12:38

Výstavu připravila Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění ve spolupráci s Národní galerií Číny. Stín známe od chvíle, kdy se objevilo světlo. Se světlem a stínem je svět nádherný a oslnivý. V dávných dobách si lidé obojí zvolili za umělecké médium a vytvořili svébytný druh lidového divadelního představení důmyslně propojujícího řezbu, plastiku, malbu, literaturu, divadlo, hudbu a performanci.

Jde o nejstarší jevištní umění na světě; dovednost, jež v důsledku inspirovala vznik umění filmového - nakonec i francouzský filmový historik Georges Sadoul označil čínské stínové divadlo za „předchůdce filmu".

Stínové divadlo spolu s loutkovým divadlem patří k umělecké formě, kdy neživé figurky a další rekvizity ovládá člověk. Na rozdíl od loutkového divadla je stínové divadlo dvojrozměrné, ploché. Objekty se původně vyráběly z papíru a později z malované kůže. Figurky rafinovaných tvarů představují nejen postavy hrající scény v určitém příběhu, mají nezastupitelnou roli i jako umělecká díla, která jsou z hlediska tvaru, struktury, barvy a média zcela jedinečná a jsou výsledkem umu lidových tvůrců mnoha generací. Unikátní umělecká forma stínového divadla po tisíciletí zářila jako hvězda na obloze čínského lidového umění. Od počátku 20. století však rozvoj moderní, především filmové a televizní zábavy vedl k jejímu pozvolnému úpadku. Na oslavu 60. výročí diplomatických vztahů mezi Čínou a Českou republikou připravilo Čínské muzeum národního umění při příležitosti Festivalu čínské kultury v Čechách soubor reprezentativních rekvizit stínového divadla s cílem představit zde kouzlo tohoto starobylého čínského umění.

Vystaveno je celkem 47 souborů uměleckých děl z provincií Šan-si, Pekingu, Ťiang-šanu a Liao-ningu, vytvořených v rozmezí od 17. po 20. století, přičemž většina exponátů pochází z 19. století. Výstava je rozčleněna do tří oddílů - „Stínová figura", „Stínový objekt" a „Stínové divadlo". První oddíl se zaměřuje na ústřední prvek stínového divadla - jeho hlavní postavy. Ty mají podobně jako v tradičních operách různé a přesně stanovené role a podle obličejových rysů se dělí do čtyř kategorií: učenci, elegantní dámy, odvážní bojovníci a komické postavy. V jednotlivých příbězích není třeba hlavy kombinovat s konkrétním tělem - dají se nasadit na jiné části těla odpovídající stejnému typu postavy. Jednotlivé postavy a role se tak vytvářejí právě tímto „měněním" hlav.

Figurky i pozadí stínového divadla se snažíme představit nezávisle na dalších prvcích hry, a poskytnout tak divákům možnost ocenit jejich jedinečnou krásu. V oddíle „Stínové divadlo" pak diváky seznámíme s tradičními divadelními hrami.

Stínové divadlo čerpalo materiál pro své příběhy z klasické čínské literatury, mytologie a legend a zaměřovalo se především na hrdiny a krásky, císaře a vysoké úředníky. Tato umělecká forma po staletí odrážela bohatý duchovní svět Číňanů. Oceňme společně magickou krásu stínového divadla prostřednictvím dokonalého spojení stínu a hry, pravdy a fantazie a tance světla a stínu.
Do Prahy byli také pozváni umělci z Ťan-šanu z oblasti Hebei, jejichž živé představení stínového divadla z Luan-čou českým poskytne možnost ocenit půvab tohoto starověkého umění.

Ms. Yi E - kurátorka / Náměstkyně ředitele Akademického oboru Národní galerii Číny

Stín jako poselství
Císař Wu Dimu, který vládl mezi léty 157 - 187 před naším letopočtem za dynastie Han, byl velmi zarmoucen smrtí své oblíbené konkubíny paní Li. Aby mu jeho rádcové pomohli zapomenout na smutek, požádali šamana, aby vytvořil figurku, která vypadala jako paní Li. Stín této figurky se promítal na závěs tak, aby císař měl pocit, že duch jeho oblíbené milenky je stále s ním.

Tato příhoda bývá považována za vznik stínového divadla. Je lhostejné, zda je tato historka pravdivá či ne, je hlavně krásná a postihuje to nejdůležitější z čínského stínového divadla - jeho jemnost a mystičnost. Dává najevo, že stín je něco skutečného a zároveň fiktivního. Stín je pomíjivým otiskem skutečnosti. Má její veritu, ale odfiltrovává vulgarity a svou pomíjivostí se dostává do prostoru, ve kterém se pohybují sny, představy a touhy.

Čínské loutkové divadlo je velmi staré jako ostatně většina čínských kulturních fenoménů. Za každou z postav či předmětů (stínové divadlo stírá rozdíl mezi loutkou a dekorací) lze cítit dlouhou historii.

Stín jako symbol života provází lidstvo asi ve všech kulturách. U štědrovečerního stolu, kdy se v naší zemi jednou za rok scházejí rodiny, aby spolu zasedli ke slavnostní večeři, musí mít každý, kdo sedí u stolu svůj stín, který přes svoji nehmotnost a pomíjivost zaručuje podle starých pověr účastníkům přežití pro další rok. Není něco z toho i v poselství čínských stínových loutek?
Čínské loutky jsou mlčenlivými vyslanci čínské kultury. Jsem přesvědčen, že oblast umění je tím nejvhodnějším teritoriem pro vzájemné porozumění.

Kurátoři výstavy: Fan Di'an, Yi E

Milan Knížák - generální ředitel Národní galerii v Praze

Národní galerie: Veletržní pálác
Dukelských hrdinů 47,
170 00 Praha 7 - Holešovice

Doprava: tram č. 1, 5, 8, 12, 14, 17, 25, 26 - stanice Strossmayerovo nám.; metro C - stanice Vltavská
MAPA

Otevírací doba: 10.00 - 18.00 hod. denně mimo pondělí

Upozornění: V prostoru před Veletržním palácem není možno parkovat. Toto upozornění se nevztahuje na prostor placeného parkoviště.

zdroj: TZ Národní galerie v Praze

Autor: zne