Jste zde:
- Tipy
  - Příroda

Vinobraní v Trojské botanické zahradě

08.09.2010 22:34

I letos zveme milovníky vín k příjemnému posezení na naší vinici, se sklenkou dobrého vínka. Můžete ochutnat nejen vína z Vinice sv. Kláry, ale i další vzorky od našich významných vinařů. V prodeji bude i burčák.

Vinice sv. Kláry

Jako každý rok vám nabídneme i bohatý program:

Sobota 11.9.

(Program začíná v 11:00, bavit se můžete do 21:30 / zahrada se zavírá ve 22:00)

11.00 - 12.00 - původně avízovaného kouzelníka Magistra Kellyho nahradí stejně zručný kouzelník GRINO (Magistr Kelly si neporadil s tak banální záležitostí, jako je zranění kolene, proto se vydal v šanc lékařům ... prostě šel pod kudlu...:-)

12.30 - 16.00 - Třehusk - Staropražské písničky

16.30 - 21.30 - Cimbálovka Michala Horsáka

Neděle 12.9.

(Program začíná v 11:00 a pokračuje do 19:00)

11.00 - 14.00 - Petr Kocman& PK Band - „ New Country"

14.30 - 19. 00 - Cimbálovka Michala Horsáka

    *
      Po oba dny prohlídka expozice výroby vína: Začínáme od 13:00 každou hodinu.
      Vstupné na Vinobraní zahrnující prohlídku expozice výroby vína činí 250,-/osobu
      Místa je nutné rezervovat na tel 736 621 643. Prohlídka zahrnuje exkurzi po expozici výroby vína, degustaci 4 vzorků vína a volný vstup na venkovní expozici.

POZOR:

* Ve dnech 10. -19.9. 2010 proběhnou v České republice Dny evropského dědictví. Mezi významnými památkami, které jsou do seznamu zařazeny, je i Kaple svaté Kláry, která se nachází v placené expozici Botanické zahrady hl. m. Prahy v Praze - Troji.

Kapli si můžete prohlédnout o víkendu 11. a 12.9.2010 od 9 do 19 hodin (zpoplatněn vstup do expozice).

víve informací: www.botanicka.cz

VINICE SV. KLÁRY

Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna jedna z nejkrásnějších pražských vinic – Vinice sv. Kláry. Z vyhlídky u kaple sv. Kláry nebo z první terasy vinice je možné shlédnout celou Prahu.

Památkově chráněná Vinice sv. Kláry, spolu s dalšími čtyřmi vinicemi (Arcibiskupská v Modřanech, Máchalka ve Vysočanech, Gröbovka na Vinohradech a Salabka v Troji), které se nacházejí na území dnešní Prahy, připomíná zašlou slávu pražského vinařství.

Tato vinice zde byla pravděpodobně již za vlády Václava II. Podle listiny napsané přibližně roku 1228 náležely klášteru sv. Jiří na Pražském hradě poplužní dvůr a dvě poplatné usedlosti v Ovenci (dnešní Bubeneč a Troja). Příslušenstvím dvora byly pole, louky, vinice, štěpnice a řeka. Zda se jednalo o dnešní vinici sv. Kláry nemůžeme dnes přesně určit.

Nástupem Přemysla Otakara II. (1253-1278) došlo k výraznému rozvoji zemědělství a také zakládání nových vinic. S určitostí zde tato vinice byla za vlády Karla IV. Díky nařízení ze 16. února 1358 o zakládání vinic a to do vzdálenosti tří pražských mil od Prahy byly všechny vhodné pozemky (jižní svahy) osázeny révou. Současně s tímto nařízením vydal také viničná práva na ochranu a podporu vinic a zřídil zvláštního úředníka nad vinicemi tzv. perkmistra hor viničných, který podléhal staroměstským konšelům. Perkmistrovský úřad pro Prahu byl zrušen až v roce 1848. V době vlády Rudolfa II. dosáhlo vinařství největšího rozkvětu a Praha se nazývala „městem vína“. Po bitvě na Bílé Hoře a vlivem válečných nepokojů za třicetileté války vinice ležely ladem a pustly. Přesto však ještě v roce 1776 bylo v Praze téměř 700 ha vinic. V polovině 18 a začátkem 19. stol. došlo k výraznému poklesu rozlohy vinic v Praze a okolí. Pod vlivem vlastenecké obrody ve druhé polovině 19. století dochází k obnově českého vinařství. Na Všeobecné výstavě v Praze roku 1891 vystavovalo 31 majitelů vinic z Čech z toho byly 4 z Prahy. Jedním z nich byl Angelus Kafka – obchodník vínem a nájemce vinic velkostatku trojského. Tento vystavoval vína bílé trojské roč. 1887 a bílé trojské roč. 1886, které komise ohodnotila jako vynikající ohněm a čistotou. Odborné rady pro vinaře zajišťoval Pomologický ústav zemský v Troji a časopis Český vinař vydávaný Vinařským spolkem pro království České. O kvalitě trojských vín vypovídá zpráva v Pomologických listech č. 4 z roku 1871: „ Již v daleké cizině, v pobratřeném nám Rusku, jsou trojská vína známa. Před nedávnem navštívil ruský generál Anenkov zdejší vinice a sklepy a zakoupil značnější množství vína pro Petrohrad.“ Ze stejného roku pochází i chemický rozbor trojských vín, který provedl správce trojského velkostatku pan Schmidt. Podle výsledků se dali tato vína srovnat s nejlepšími Rakouskými a pravými burgundskými víny. Ani tato osvěta však nedokázala zabránit postupnému úpadku pražského vinařství. V dnešní době je plocha registrovaných vinic pražské vinařské oblasti necelých 26 ha, z toho v Praze je přibližně 11 ha.
Vinice sv. Kláry byla původně spojena z Trojským zámkem, který nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1678 – 1685. Zde se také hrozny zpracovávaly v ohromných sklepích, do kterých se dalo vjet celými povozy. Současně se zámkem byla postavena kaple pro jeho manželku, která ji nechala zasvětit své patronce sv. Kláře. R. 1842 koupil zámek i pozemky od kláštera Alžbětinek a Milosrdných bratří kníže Veriand Windischgrätz, který obnovil zdejší vinici. Po něm vlastnila pozemky rodina Židlických. Až do roku 1925 zde byla vinice nepřetržitě. V tomto roce zaznamenal katastrální úřad změnu z vinice v zahradu. K obnovení vinice došlo v letech 1950 – 1953.
Nynější podobu získala v 70. letech, kdy bylo původní vedení „na babku“ (nebo na hlavu) změněné v současné Vertiko. Vzhledem k prudkému svahu pozemku bez terasové úpravy je možné ošetřování pouze ručně. Svou rozlohou 3,5 ha je největší z pražských vinic. Od roku 1995 spadá tato vinice pod správu Pražské botanické zahrady, která intenzivně pracuje na jejím obnovení, výsadbou sazenic na volná místa. Z odrůd je zde zastoupen zejména Ryzlink rýnský, Chrupka bílá a červená, Tramín červený, Müller Thurgau a Modrý Portugal..
Naše hrozny se zpracovávají na Mělníce – ve vinařství Chloumek, které patří České zemědělské univerzitě v Praze. Loni se zde vyrobilo 5.000 litrů vína (Modrý Portugal, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Bílé z Botanické) což představuje 10 000 lahví.

Na první terase je od 3. dubna umístěno panorama, kde budou zakreslena všechna významná místa, která jsou vidět (Pražský hrad, Petřín, Místodržitelský letohrádek ve Stromovce apod.)

KAPLE SV. KLÁRY

Drobná kaplička sv. Kláry stojí na vrcholu stejnojmenné vinice, rozkládající se ve svahu nad Trojským zámkem. Přes své drobné měřítko vytváří kaple pohledovou dominantu nejen nad zámkem, ale nad celou Trójou. Se zámkem byla kaple spojena nejen kompozičně, ale i fakticky a to cestou stoupající od zámku až ke kapli. Se zámkem spojovala kapli i osoba stavebníka.

Tím byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Kaple byla zasvěcena sv.Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu.

První žádost o povolení stavby kaple podal hrabě pražské arcibiskupské konsistoři již v létě roku 1691. Stavbu odůvodňoval tím, že se lidé žijící v okolí jeho zámku kvůli častým povodním nemohou zúčastnit bohoslužeb. Konzistoř hraběti vyhověla a ještě v témže měsíci mu povolení vydala. Ke stavbě kaple patrně nedošlo, neboť v arcibiskupském archivu jsou ještě další dvě žádosti a to z března roku 1694 a července 1695. Na obě žádosti reagovala konzistoř kladně a hraběti povolení vydala. Další žádosti se v archivu neobjevují, takže ke stavbě kaple se patrně přistoupilo někdy v roce 1695. Kaple je v jádře prostou barokní stavbou, upravenou nejprve ve druhé polovině 19.století a po požáru v roce 1924 dostala novou střechu se sanktusníkem. Poslední opravou prošla kaplička v roce 1996.

Drobná stavba kaple má mírně podélný půdorys, je zastřešena sedlovou střechou, na východě s valbou, na západě se sanktusníkem s jehlancovou stříškou, vrcholící pozlaceným křížem. V západním průčelí s drobným kruhovým okénkem ve štítě a členěným pouze profilovanou římsou je vstup do kaple, tvořeným jednoduchým obdélným portálem, tesaným z kamene a rámovaným profilovanou lištou. Schodiště vedoucí k portálu je novodobé. Ostatní fasády jsou zcela hladké, severní a jižní je rytmizována třemi polokruhově završenými okny v záklencích.
Interiér kaple je velmi prostý, tvoří ho jediná místnost s cihlovou podlahou a s plochým stropem.
Kostelní lavice jsou nestejného stáří i původu, část z nich pochází z 18.století z domu pro přestárlé voršilky. Za pozornost stojí harmonium z kaple voršilek z přelomu 19. a 20. století. Zvon do kapličky nechala pořídit asi někdy po roce 1945 Anna Tuchořová.

Na závěr kratičká pověst: v padesátých letech se rozkřiklo, že v kapličce straší, neboť čas od času začal zvon sám od sebe vyzvánět. Záhada se však vyjasnila: za vyzvánění mohla opička, která pravidelně utíkala z nedaleké ZOO a do kapličky se chodila pohoupat na provaz.

Autor: TZ: Botanická zahrada