16.04.2010 13:27
Z pohledu návštěvníka je výstava ojedinělou exkurzí do vizionářského světa neobyčejné fantazie architekta, který svým pojetím křivek, tvarů a barev předběhl svoji dobu. Teprve výstava jako celek ve mně umocňuje ještě ve větší míře pocit zmaru a lítosti v souvislosti s nerealizovaným projektem Národní knihovny.
Pocity z výstavy mám velmi zvláštní, všechna ta díla jsou nabita mimořádnou energií, připomínají obrovské nádherně barevně sladěné hračky, v ten okamžik máte pocit, že se jich musíte dotknout. Mnohá díla jsou bezesporu kontroverzní a vyvolávají diskuze jak u odborné, tak i laické veřejnosti.
V přírodě není pravý úhel ani rovná čára a tak tomu je i u všech návrhů Jana Kaplického, všechny vznikaly různorodou manipulací křivek. Vlastním kořenem velké většiny z nich je prosté vajíčko, jako ideální základ organických tvarů. A barvy ? Ty dotvářejí komplexní podobu výstavy, růžový koberec, žluté stoly a barevné spektrum čelní stěny je typické a provází celou tvorbu Jana Kaplického. Určitě ne vždy se tato tvorba setkává s pochopením, ale i Eiffelova věž byla při svém vzniku středem ostré kritiky a opovržení a dnes je hrdým státním symbolem. Kaplický boří zažité konvence, přináší do společnosti lehkost, světlo a svěží ovzduší. Principy jeho tvorby jsou postaveny na jednoduchých podkladech, je nadčasově jasným příkladem pro mladou generaci.
Jan Kaplický nemá však nástupce, je to pouze jeho vlastní cesta do budoucnosti opřená o jeho vize a sveřepost. Neznamená to však, že není vhodným příkladem, je pouze škoda, že jeho tvorba je celosvětově známá víc než u nás doma.
Celá expozice v DOXU je soustředěna do jednoho velkého prostoru a myslím si, že práce autorů nebyla jednoduchá. Instalovat výstavu architekta bez architekta je odvážným činem. Eva Jiřičná,
pod jejímž vedením výstava vznikla, vysvětluje svůj záměr, který podle mého názoru skutečně autenticky koresponduje s inspiračním pojetím vnímání světa Janem Kaplickým. Výstavu vytváří čtyři expoziční pilíře: z křivek vytvořený velkoplošný grafický labyrint, barevné ztvárnění stěn a podlahových krytin, velkoplošná projekce a expozice vývojových modelů umístěných na výrazných, tvarově ojedinělých žlutých stolech. Celková harmonie je nejzřetelnější z galerie v 1. patře.
Všechny exponáty jsou číslovány tak, jak je měl označené sám autor, avšak ani tak nebylo jednoduché uspořádat výstavu v určitých časových sekvencích s ohledem na množství a různorodost jednotlivých materiálů. Kaplický vytvářel nejen architektonické projekty, ale na výstavě uvidíte i návrhy karoserií automobilů, šperky a předměty denní potřeby.
O Kaplickém bylo již mnoho napsáno, byl natočen film, proto jsem se více zaměřil na pocity a emoce, které s sebou výstava přináší. Myslím si, že i tvorba Kaplického je právě o emocích, náladách, o odlišném vidění a vnímání světa tvarů a barev. Nenechte si ujít výstavu, která je jako dlouhá barevná niť protkaná naplněným životním příběhem architekta Jana Kaplického.
Autor: Zdeněk Nesveda
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Jan Kaplický - Vlastní cestou
Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip
Svátek má Cecílie
Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru
2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz